Ahojky,jmenuji se Lucie Dušková narozena 3.10.1989 ve Strakonicích,jelikož jsme bydleli asi rok mého věku ve Vodňanech.Poté jsme se přestěhovali do Podůlší u Jičína,kde bydlí rodiče do dnes,já momentálně bydlím v Brně.

                Mezi mé zájmy patří společenské tancování (tango,valčík,ča-ča,jive.....),kterému se opět po dlouhé pauze věnuji i v dnešní době,poskytujeme mi určité odreágování od různých problémů a dodává mi chuť do života.A samozrejmě mezi mé zájmy patří i agility,kde se vždycky pořádně vyblbnem s mími psíky,a patřičně si užíváme případné zahraniční či velké závody v České republice,kde si můžem společně pohrát s různou technikou cizích rozhodčích,nebož technické části parkuru máme nejradči.Mimo jiné si užívám i jiných aktivit jako procházky krásnou krajinou (lesy,louky...),plavání......

                K agility jsem se dostala v 11 letech,když jsem šla pomáhat na závody v Jičíně,což se mi hrozně zalíbilo.Hlavně tím jak psíci si to užívali,tak jsem si řekla,že to chci taky zkusit,nebož v té době jsem zrovna neměla žádný koníček,jelikož jsem tenkrát skončila s tancováním.Psa jsme doma měli už od mého narození.Mamka si zrovna koupila psa do své chovatelské stanice Anglického kokršpaněla Gofrého,nejdřív ho taťka naučil trochu poslušnosti,a když dospěl tak se šlo na věc a moje agilitní dráha mohla začít.Sice ze začátku to nebyla žádná balada,jelikož to byl pes a ještě k tomu velmi dominantní a prací,já v té době byla malá holka,tak si občas ze mě dělal dobrý den.Dokonce si pamatuji,jak na jednom z prvních závodů se šel tenkrát s chovat k paní rozhodčí Lence Pánkové pod slunečník,přece se nebude v takovém horku blbnout po parkuru.Když jsem sním někam vyrazila na tábor nebo trénink,tak mi vždycky řekli,že by ho už snad hodili přes plot,ale já jsem nervově vdržela a s nadšením pokračovovala a podařilo se kolem svých šesti let už ho to začlo i bavit a dokonce se to i vyžadoval.To už bylo v době kdy jsem si pořídila psíka více sportovně založenýho na tento sport a to byla moje zlatá šeltička Lilinka,která je stále velmi šikovná i v dnešní době,už jsme spolu hodně zažili,ať už to byli krásné chvíle,nebo ty hodně špatné,ale i ty špatné jsme spolu zvládli a užíváme si života jak můžem ještě spolu s mojí další šikovnou šeltičkou Kleáškem.

                                                                                                      Mějte se hezky a užívejte si života.

                                                                                                                                                 Lucka